Nová redakce

Info o nové redakci tu bude hnedka, jak se všichni uráčí mi poslat svojí fotku, popis, koníčky a další ty věci, co se sem obvykle dávají.

Stará redakce

LUDĚK Company – redakce časopisu gymnázia Luďka Pika. Studentský plátek plný mladé recese a šťavnaté originality vznikající pod hlavami studentů jednoho plzeňského gymnázia a.k.a. ústav GLP.

To my máme na svědomí tento časopis.
Prvně podotýkám, že redakce není závislá na personálu školy, nemáme žádného šéfa od kantorek/ů – vedeme se sami. Chápejte nás jako seshluknutí studentů tvořící necenzurovaného, zvrhlého a vymazleného LUĎKA.

jo a ješte jsem koukala na stránky časopisů, co vyhráli vloni a všude tam maj dost administrativu

- ok, každé nové číslo plátku je venku cca jednou do kvartálu za přenádherných slovy 15 Kč. Profit jde zpět do oběhu – náklady na tisk, materiál, velmi zřídka výživa redakce, činnosti s námi spjaté a bokem působící, podporujeme mír a podporuje nás ústav.

Redaktorky a redakt(v)orvé
Redakce sice neni nikterak početná (no pravda, už se tomu rozrostlo), ale i tak neztrácíme končetiny a děláme, co to dá a níže vidíš, kdo to dá. Dokonce to máš s hanebnou fotodokumentací a naší obrázkodokumentací (přiznáváme, že poněkud amatérskou, nýbrž ceněnou.)
Každý z členů napsal na druhého prebioživotopis a zpachtil ‘pravou tvář’.

Tady ale nejdříve předkrm: foto z LUDĚKPárty 2010

–

A co uvidíš níže, tak tak vypadá redakce v plném počtu. Jen klikni na pomerančovej odkaz pod textem a uvidíš mnoho:

Terka L.

To Ona za to může.
Terka je symbol základního kamenu Luďka.
Jsem si jistej, že s tím každej kejvá souhlasně hlavou. Narodila se. Žila. A bojovala. Tatínek spojkou pana Al Caponeho, maminka šampiónem přes namydlování mafie. Z tohoto nepezpečného dětství ji ovšem vyhmátl její budoucí guru. Tygr Luďek. No a tak se z nich tedy stali kámové a založili tento kumšt přes vydávání plátků na GLP.
Nyní uspořádám interwiev, ale bez Terky, takže dostaneme lehce subjektivní, nýbrž pravdivý výtvor:
Terka bydlí v PilsenCity, odkud si to štráduje každy jitro do vzdělání, do ústavu GLP, ročník s maturitou 2012. Ale ono je to jedno, páč indiáni z dolní ameriky povídali, že celej svět půjde stejnak do hajz.. do toalety.

…kamže?/jo tam

Terka je brunetní holčina, znalá tuhle, znalá tamhle. Se zdravou špetkou drzosti a hrstí léčicí recese. A nad tím je to žena sportovně všestraná a vytrvalá. A co (ne)bokem, jak jsem se nedávno přesvědčil na vlastní smysly, tak také aledoprčicnějaká divadelnice je ona plus ty muzikální záležitosti kolkolem, co my vidláci nejsme přes ně znalí. Takhle přítomná a k velkém skutkům narozena je tato bytost. Již nezmiňuji ty desítky a dál hodin trávené opečováváním a výchovu LUĎKA již od jeslí až do této záludné adolescence, což je mohutné.
Možná proto je šéfredaktorka a možná proto drží 3422 respektu na svém kontě. Poklona této osobě, co umí žít svou cestou.

by Gonzalo

A úděly? – šéredaktorka, matka LUĎKA a placky (skvělá práce) jsou také made by Terka. Placky vystavíme na net a mimoto si je můžeš koupit na GLP.

Anča

Cejtíte ten mráz na zádech? Asi ne, páč u vás topí.
Další vyplozenkyně ďoury pekelné alias GLP, jež na zcestí žurnalistiky potkala LUĎKA:

„Dobrý den, pane tygr.“
„Ahoj, kotě, pojď k taťkovi LUĎKOVI.“
„Dobrá, pane tygr, ehm… taťko LUĎKU.“
„Tak jdem. A zavaž si tkaničky!“
„Ano, tati. A ty si zastrč trenky!“

Když přidáte do kotlíku ambičnost, ale s vroucím srdcem, naprosté nasazení se špetkou osobního kouzla, okořeníte lahvičkou-čarokrása s troškou nejpůvabnějšího úsměvu a tuto směs dochutíte obdivuhodnou ideálností, která jde ruku v ruce s nehoráznou dokonalostí, vyjde vám z toho naprostý živoucí originál-naše elfí víla Ančí.

…prej elfí/ty bláho

Kdyby se vám někdy zdálo, že vám to učení na ten zítřejší test do hlavy prostě neleze, vyvedu vás z omylu. Ančí umí vykouzlit z milionů dat, velkých krvelačných bitev a z nervové soustavy ploštic tak lehce zapamatovatelnou kapitolu, že vám to až překvapí, protože nad její mimotechnické pomůcky není. Vždycky se vám snaží vyjít vstříc a kdykoli je připravena vymyslet náhradní řešení.
Možná si říkáte, že se přece tolik velkých a oprávněných kladů nemůže vejít do jedné útlé slečny. Kde jsou nějaká ta negativa a usvědčující zlozvyky? Abych pravdu řekla, nevím. Já je prostě nenašla.

by Terka Koželuhová (needitováno)

A anči místo? – ta pravá osoba hned vedle šéfredaktorky a neoblomná pisatelka

Terka K.

Křehká dívenka? Mysuíte?

„Mohla bys mi říct, jak jsi se vlastně k Luďkovi dostala?“
„Jasně. No, …Myslím, že to bylo v tercii, v tělocvičně…..

…..při jedné z mezikotrmelcových pauz při hodině tělocviku se Terka Koželuhová dala do řeči se základními kameny časopisu Luděk (dále jen ZKČL) a až do další otočky o 360° pochvalovala, jak je úžasný, že někdo něco takovýho dělá, a jaký jsou tam supr články a tak podobně. Za toto porušení kázně byla však paní profesorkou potrestána dalším kotrmelcem. Po výkonu trestu se k ní tiše připlížily kameny….

….“a pak mi holky navrhly, ať taky něco napíšu.“….

….A Terka vlivem silného točení hlavy ( po dvou třech kotrmelcích docela častá „dočasná indispozice“) kývla. A tím si zpečetila osud….

…ukaž kotrmelce/nakonec výhra

Redakce nedávno vzniklého školního časopisu se tedy rozrostla o dalsího člena. Terka debutovala na „lokální“ novinářské scéně ve třetím čísle Luďka, a od té doby jste měli možnost si přečíst několik dalších zdařilých článků, hlavně z prostředí školy. V současné době je její vlastní tvorba v útlumu, ale nadále do každého čísla připravuje rubriku o plzeškém kulturním dění. Ke kultuře má totiž opravdu blízko ( přestože bydlí v Dýšiné ). Terka hraje na klavír a také zpívá ve sboru, což se projevuje i na hodinách HV, ačkoli tam je to spíše zpěv sólový, neboť v naší třináctičlené hudební třídě jsou zpěváci všehovšudy čtyři. Kromě těchto muzikálních aktivit také závodně tancuje ( nevím, jak jinak to napsat. Prostě se věnuje tanci. ), takže se dá říct, že už chybí jen štětec a paleta, a Terka obsáhla všechny oblasti umění. Kdo jiný by tedy měl vést luďkovský kulturní koutek….
Na závěr….Terka se k Luďkovi dostala vlastně kvůli tomu, že ho obdivovala. A to Terka dělá často. Ať už jde o oblečení, ftip, slohovou práci nebo cokoliv jiného, dokáže vás pochválit a tím vám zlepšit náladu i zvýšit sebevědomí. Za to obdivuju já jí.
Budete-li někdy Terku hledat za účelem rady na co jít do kina, nebo jakýmkoliv jiným, doporučuji Vám obejít všechna školní topení. Terka, jakožto věčný zmrzlík, určitě bude sedět u některého z nich. A že zatím nevíte, jak vypadá? Nevadí. Když Vám řeknu, že její nejoblíbenější barvou je fialová, po krátkém namáhání paměti si určitě vzpomenete, že už jste ji někdy viděli.

by Tonda (needitováno)

A co ona? – snad jediná redaktrorka s ‘krásným slohem’. (Omlouvám se zbylejm v redakci.)

Tonda

Složte si svého Toníka:
Jedinečná novinka na trhu s kvalitními redaktory. Moderní, multifunkční, flexibilní a plně kompatibilní Toník® zaručuje úspěch jakýchkoliv tištěných médií. Složte si jednoho ještě dnes. S naším návodem jistě namontujete všechno správně. Nemůže se vám stát, že bude mít dvě hlavy, v balení je totiž jen jedna. Hahaha…
Z plastového obalu číslo tři vyndejte pravou nohu. Ta je velmi důležitým prvkem celé konstrukce. Plní úlohu nejen statickou, ale i dynamickou, neboť právě tato noha zajišťuje přesnou střelu při fotbalových zápasech. Neméně důležitá je levá noha. Bez ní by Váš Toník® nemohl rychle běhat, excelentně bruslit ani kvalitně běžkovat. Nezapomeňte tedy na ni! Skvělou součástí dolního pohybového aparátu jsou patentovaná Toníkova kolena. Jsou vyrobena z vysoce kvalitního materiálu a umožňují dosáhnout velice dobrých výkonů, jak ve skoku do dálky (ocení zejména profesoři tělocviku), tak ve skoku přes něco.
Až sestrojíte nohy, pokračujte tělem (krabice č. 5 – červená). Do břišní dutiny vložte lehký motorek a pořádně svařte. Obsažený motorek je nenáročný na údržbu, a co je nejdůležitější, má minimální spotřebu. Toníkovi stačí pouze trochu vody a sem tam něco malého k jídlu.

…třeba krocana. A dál?/0

Jako třetí krok vás čekají ruce. Levá ruka (malý balíček vlevo dole) je speciálně vyvinutá pro špičkovou hru na kytarovém hmatníku. Pravá je plně multifunkční (najdete v ní zabudované trsátko a košík na houby) a absolutně nenahraditelná. Ovládá všechny pohyby od skvělé koordinace squashové rakety přes hru společenských her (Ty najdete v zásobníku na zádech. Obsahuje všechny známé hry, včetně populární oddychovky Blafuj.).
U krku je nutné se zmínit, že obsahuje kompletní sadu slušivých šál, kterými můžete každý den dekorovat Vašeho nepostradatelného Toníka.V největší krabici celého balení najdete vrchol soudobé techniky. Je jím hlava. Ta nejenže splňuje všechny parametry dobrého výrobku, ona je dokonce všechny předčí. Váš Toník® bude schopen řešit nejsložitější matematické a fyzikální úlohy, bude s Vámi diskutovat o vybraných filozofických tématech a bude vás doplňovat svými originálními nápady. Nejnovější novinkou je také zabudovaná databáze literárních děl a filmových snímků.
Přimontováním malého strojku do dutiny ústní (černá krabička uvnitř zelené krabičky) získáte velmi vtipného společníka se smyslem pro humor a nejrůznější kravinky.
Toník® je taktéž rozený a spolehlivý vůdce, který má vždy všechno, co zrovna potřebujete. (Kapesníky, rukavice, opalovací krém…) To se hodí zejména při výletech do přírody.
Sada obsahuje lepidlo, šroubovák a malé kleště. Více na www.mujtonik.cz

by Terka (needitováno)

A tento redakt(v)or? – píše a píše, nebojí se přiměřené kritiky a za nápady z jeho hlavy by měl obdržet Nobelovu cenu za (DOPRČIC NEJLEPŠÍ) realizovanou recesi druhu homo sapiens sapiens sapiens (?) ever.

Česťa

… létající Čestmír, létá tam a zpět – a přilétl i k nám, do Luďka. Nejdřív byl tedy znásilněn, aby se nechal fotit jako Chlapec Luďka (no protože klan Koubů zná celá škola, takže jsme si možná slibovali/y, že nám zvýší prodej) – a už byl v tom! Jako v redakci.
Česťa je Chrástečák. Nenažraný a otužilý. Ve školní jídelně často jídá za dvou talířů zároveň (bratři mu asi kradli holuby přímo od huby. Jako že ptáky pečené!), k (pod)zimnímu spánku se ukládá do zahradního altánu (pravda, sám připouští, že si tam přitápí kradeným uhlím z vlakového nádraží).
Česťa je módeman. Libuje si v hoperském stylu, rozkrok má proklatě nízko, ale mě uhranul něčím úplně jiným (nejsem povrchní) – jeho parádní aktovkou! Je tak zelená… a tak hranatá! Připomíná mi bezstarostné dětství, kdy po tomto modelu toužil každý, protože měla na jedné z kapes polovinu gumového antistresového míčku.
Česťa je muž mnoha povolání.

…kterýchže/aha?

Nejenže v chrástecké knihovně uklízí záchodky a očítá hodnotnou literaturu, nejenže klarinetí a zpívá v Lidové muzice z Chrástu. Česťa je herec. Divadelní, filmový, to je jedno. I na hereckou konzervatoř se hlásil, díky svému tanci toreadora byl přijat, ale nakonec se rozhodl zůstat věrný GLP, které mu rozumí. Na svůj talent ale nezanevřel a dál ho rozvíjí, zářil v nesčetném množství divadelních kusů, několika celovečerních filmech a hrstce fotorománů, autogramy rozdává na potkání.Česťa… Zdá se mi, že by na něj kniha nestačila, co jste si teď přečetli není ani zlomek toho, čím je Česťa doopravdy. Ale i kdyby se pan Žlábek stal vodivým a Honza Hájek přišel do školy v zimní bundě, jisté je jedno: Česťa je drbna!!! Ví, co měl včera Pepa Štajf k snídani, kdy paní profesorka Kielbergerová přišla 25.3. domů, co řekl pan Turek blonďatému kvintánovi minulý týden v zástupcově, co dělal pan Pavlíček o víkendu na chalupě, ví i jak se jmenují vaši rodiče… Co mu řeknete, zaručeně nepoví, jen to další den ví celá škola. Nic se před ním neschová (rekord v „utajování“ drží jistý A.Z., o jehož vztahu s jistou dívkou nevěděl Čestmír č t r n á c t dní; nabízí se otázka, kde se ti dva po tu dobu schovávali).
Česťa je nezapomenutelný. Stačí ho vidět a nikdy vám z paměti nesleze. A co teprve, když ho trochu poznáte…!

by Anča (needitováno)

Ááá chrástečák – přítomnost tohoto naháče přispívá již dosti a dosytosti. Také česťovy sloupky stojí za zamyšlení. Ale hlavně za pousmání, jelikož jsou geniální a tak nekomplikované.

Gonzalo

Honza, chcete-li Gonzalo, Hájek je jeden ze čtyř základních kamenů Luďka, tělem i duchem, krví i železem bojuje proti plzeňskosti a osvěžuje časopis chrásteckostí. Jeho putování našimi stránkami začalo u technické podpory, pak pózoval jako chlapec Luďka a nakonec se usadil v rubrice Kritický kastrůlek, kterou plně ovládl.
Jeho překrásný vesnický nos ladí s vlnitými, až kudrnatými vlasy kaštanové(když si je umeje) barvy.

…tak jednou za tejden/no teda

Je vysoký, svalnatý a má všechny zuby. Jako správný venkovan( CHRÁST!!) chodí v létě bos a v zimě mu alespoň čouhá sláma z bot. Do divadla si sice vezme kvádro, ale aby se necítil divně, narazí si na hlavu kulich, který nosí pořád v kapse.Samozřejmě všechna ta venkovská neotesanost někdy omrzí, pro tyto případy si na nohu nechá nasadit elgantní sádru nebo ortézu.Jeho koníčky jsou, kromě Luďka-samozřejmě, vaření, toulání se po ulicích města a zapojování internetu rychlého jako on, když běží na autobus číslo 52(a to je sakra rychlost!).S většinou redakce chodí do jedné třídy(teď aktuálně 6.L) a jeho studijní výsledky jsou obdivuhodné! Slyšel jsem, že toto pololetí to dotáhne snad i na jedničku z mravů! Jako svačinu mu můžete dát cokoli, má totiž chrástečáckej apetýt, ale nejradši má čerstvé ovoce a shnilou zeleninu.
Co víc dodat? Dobré zboží chválí se samo, takže ejšupydup!, tady máte jeho věrný portrét.

by Česta (needitováno)

Ááá druhej chrástečák(už snad ne) – a jsou dva do pytle…
Nyní můžu psát za sebe: …no, ale nemam, co tě povědět. Snad jen, že jsem hrdým otcem tohoto webu a že si vychutnávám kritický kastrůlek neboli ‘VS. rubrika’ v papírovém.

Ondra

Talentovaný pěvec, squashista a vyhazovač v Měšťanské Besedě.
Momentálně ho drží nadšení pro povolání redaktora. V Luďkovi působí jako sportovní konzultant a redaktor sportovního oddělení. Vždycky projdeš kolem Ondry a – …a musíš se usmívat, jelikož do tebe pošle šťavnatou koňskou dávku pozitivní energie :)
Poznávací znamení: Parádní barevné BOTASky a tričko s krtečkem.
Btw, také se vypózovává jako chlapec č. 10 v sekci Chlapci LUĎKA

Michal

Svoji tygří kariéru začal slibně a to jako většina mužů – rolí Chlapce Luďka. I nadále ji rozvíjel články o ptačích budkách a recenzí divadelního představení Klavír vážně nevážně. S klavírem má taktéž dlouholetý vztah. Jeho mistrnou hrou na tento božský nástroj okřívají staré (a cizí) ženy v Kačabě, na zkouškách, na koncertech, prostě všude. Svým umem užuž dotýká se samotného mistra hudební improvizace p. Růžka. Michal je totiž frajer kudrnatý.
Michal si také stojí na svém zaslouženém místě mezi Chlapci LUĎKA jako č. 9.

Jana F

Tajemná dívka, která se nenápadně pohybuje chodbami GLP. Má jedinečnou schopnost paměťové nepolapitelnosti a to takovou, že si nikdy nemůžu zapamatovat, jak vypadá. Jediné zhmotnění její osobnosti je v jejích článcích, které jsou, ač od nejmladšího člena, velmi dobré. No a vlastně ta kdyby se dobyla mezi Chlapce LUĎKA, tak ji stejně nezříme očima.

Poslední úprava: ke konci mrazivého ounora 2011, by Gonzalo

• Meňýčko

  • Nová redakce
  • Evoluce
  • Chlapci LUĎKA
  • Placky LUĎKA
  • Kantorská přiřazovačka
  • Napiš nám!
  • Archiv časopisu

• Fejzbúk

• Anketa

  Ještě mi řekni, jak ses sem dostal (máš 1, 2 bo 3 odpovědi možný):

  • Přes LUĎKA z papíru
  • Pověděl(a) mi to nějakejá týpk(yně)
  • Tabulovej trik na GLP
  • Nástěnka v budově GLP
  • Klikací logo na gop.pilsedu.cz
  • Náhodou, přes net..

  Výsledky

   Loading ...
  • Archiv anket

• Dnopisář

  Květen 2012

  P	Ú	S	Č	P	S	N
  « Čvc
  	1	2	3	4	5	6
  7	8	9	10	11	12	13
  14	15	16	17	18	19	20
  21	22	23	24	25	26	27
  28	29	30	31

• Odkazy

  • Gigaserver
  • Náš ústav GLP
  • Wordpress

• Stěna

• Hromada

  ks píplů

  (celková návštěvnost od počátku, tj. 18.1.2010)

  Vymazleno pro:
  Mozilla Firefox 3 a vyšší

  Ale funguje i na:
  Google Chrome 5 a vyšší, Opera 10 a vyšší, Opera Mini 4, Windows Internet Explorer 8 a vyšší
  

  ---