Evoluce
Hra začíná. Ve vlaku z Prahy sedí čtyři základní kameni. Klasa 3½. L, končící rok 2006. Po zapálené debatě a mnoha řečených pro a proti jsme byli v prvním levelu. U pana ředitele už stačilo jen použít pár vhodných cheatů (s prográmky jde všechno) a mohli jsme zmáčknout play.
Pro začátek bylo stanoveno, že se redakce bude scházet v inspirativní prostoře knihovny. Nakolik byla tato inspirativní mělo ukázat první číslo. Ukázalo. Nedostatkem inspirace jsme netrpěli, naopak. Větší problém byl minimum zkušeností. Ale co. Jako o každou novinku byl velký zájem, a tak si škola četla v prvním, zbabraném čísle. S druhým číslem vzletně nazvaným „nadupané“, vypluly na povrch nepěkné věci. Hlavně ne moc povedená grafika. A vnitřní neshody celé korporace. Tudíž bylo číslo překřtěno na „zdupané“. Plánoval se odboj. Tehdejší šéfgrafik-redaktor měl být nemilosrdně vydefenstrován z oken knihovny. Nadmořská výška -3 metry pod chodníkem. Dostal ale závrať a my jsme ho litovali. Odešel dobrovolně. Den před vydáním třetího čísla…
S třetím číslem vznikla nová rubrika jménem Drsné joby plzeňské. Prvním povoláním a dobrým koněm byla civilní soudkyně z Okresního soudu v Plzni. Dostalo se nám zasvěceného výkladu o kvalitách pracovních talárů a skvělých soudcovských historek. Ani výborný rozhovor ovšem nezachránil číslo. Opět ho o pár příček níž posunula grafika. Tentokrát byla ovšem moje. Ehm… abych tak řekla pokus, který vzdáleně parafrázoval školní noviny.
Následujícím číslem, ve školním roce 2006/2007 posledním, začíná luďkovská hvězdná série. Symbolicky rozhovorem se školním bohem, profesorem Milanem Pavlíčkem. Po prázdninách pokračovala čísly s Bárou Hrzánovou (Rozhovor spáchán na soboteckém festivalu českého jazyka a literatury, naší verzi dolů v Kimberley.), Karlem Holasem z Čechomoru, hudebníkem Xavierem Baumaxou a hercem Jiřím Schmitzerem.
V tomto ročníku jsme se poprvé přihlásili do soutěže školních časopisů. Organizoval ji jistý Chomutovský časopis. Už asi proto, že jsme v přihlášce do kolonky Kdo vás vede? vyplnili: Vedeme se sami, a také možná proto, že nám nevěřil setkání s Bárou Hrzánovou, jsme se neumístili. Myslím, ale nevím to jistě, že v první desítce skončil časopis 14. zš na Doubravce. Trochu organizátory soutěže podezřívám z toho, že nadržují barevným. Časopisům!
Téměř celý další ročník jsme značně zanedbávali lehce dostupné klenoty – profesory. Zase je nahradili jiní (Pozor, od té doby si říkáme, že už sakra MUSÍME udělat rozhovor s profesorem.) – a to překladatel Pavel Medek a herec, hudebník a čtyřocasí Český lev Jan Budař. Konečně jsme taky rozjeli internetové stránky Luďka. Na googlu jsme byli dokonce třetí odkaz! V květnovém a třináctém čísle jsem se pustili do vlastního fotorománu. Spíš fototragédie, ale naštěstí pouze názvem. „A Oscara za scénář, hlavní mužskou, ženskou, vedlejší mužskou, ženskou a zápornou roli a režii získává Zlatý déšť!“ A Titanic se závistí potopil…
Přišly prázdniny a v Sobotce opět dva rozhovory. S hercem Bořivojem Navrátilem a hudebníkem a dirigentem Scholy Gregoriany Pragensis, Davidem Ebenem.
Na podzim 2009 před vydáním 15. čísla nám spadl server a ona nepozorovaně se připlížila. Zaťala pazoury. Sápala se, trhala a málem pozřela všechny akc(i)e. Krize.
Přechodné období a občanská válka. Luděk, ten milý tygřík (ke kterému mám vztah jako Agatha Christie k Poirotovi), šel málem pod kytky. Došla zásoba redaktorů a vůle. Zachránil nás nápad udělat vlastní luďkovské placky. Resuscitace v poslední chvíli. 100% úspěch vyvážil další neumístění v soutěži. Pražáci zas něco pořádali a my měli zřejmě zmuchlanou přihlášku. Anebo jsme si to poťapali na poště.
Každopádně další číslo jsme vydali v nákladu 120. Prodáno. Hurá! A proč? K Luďkovi si z nahrávacího studia na chvilku odskočil švarný jinoch (s jemně modelovanou kapucí a vůní ulic velkoměsta) a vytvořili spolu špičkující se páreček. Díky ti, Česťo! Vytvořil jsi neopakovatelný protipól TopDívky. Jedem dál. Lednový(2010) Luděk coming soon.
PS: Už tenhle text píšu potřetí! Fakt. Kopie článku, jež byl kopií kopie. Doufám, že to neasociuje funkci omezenou a klesající.
by Terka L. někdy v lednu 2010
EDIT: takhle to tedy začalo, zbytek infa v Redakci
Loading ...
6.4.2010 v 10.31
Časopis vidím dnes prvně. Polepším se, protože jste výborní. Držím palce. Soutěže nevzdávejte. Jednou to přijít musí!!!
26.2.2010 v 0.36
Omezená a klesající určitě ne!!!
Existuje nějaká funkce vinná nebo vínová (od víno, myslim)? Ta by to být mohla – taková jako „čím starší, tím lepší“.
22.1.2010 v 11.59
Nevzdávejte a přihlašujte se do dalších soutěží, snad už někde konečně pochopí, že Luďek je jedinečný !!!
20.1.2010 v 22.35
Terezo nekecej, grafika 3. čísla byla super! :)